„Šprtko!“- I to bolí…

10. září 2009 v 19:55 | Barča |  Šikana
Tento článeček mi zaslala velice ochotná slečna, která by se s vámi ráda podělila se svým problémem a jeho řešením. Doufám, že vám bude inspirací. Pokud i vy máte radu pro ostatní, neváhejte a zašlete mi ji na pomozmedetem@seznam.cz a bude zveřejněna. Přestože váš problém je již za vodou (a za vámi), myslete na ty, kteří ještě takové štěstí neměli.

"Šprtko!"- I to bolí…
Ráda bych se s ostatními podělila o svou zkušenost. Možná se nejedná o příliš závažnou formu šikany, ale člověku to dokáže ublížit stejně…

Studuji střední školu (respektive gymnázium) a dá se říct, že jsem vzorná studentka. Od malička jsem byla vychovávána ke slušnosti, pečlivosti a zodpovědnosti, jsem velmi ambiciózní a ráda překonávám cíle. Podstata mého problému ale spočívá v tom, že mě skoro všichni ve třídě (a vlastně takové to bylo i na základce) považují za šprtku. Dostávám jedničky, dvojky, na vysvědčení mám vyznamenání...
potíž je ale v tom, že se prakticky nikdy neučím. Do vínku jsem dostala nadělenou výbornou paměť, takže mi stačí dávat při hodinách pozor večer před písemkou si učivo jednou dvakrát přečíst a stačí mi to. Ale vysvětlete to ostatním… I sami profesoři mě mají rádi… a to sami od sebe.. nelezu nikomu vy-víte-kam.. spíš naopak… snažím se vyvarovat takovým věcem jako je nošení pomůcek, nebo vybírat peníze na školní výlet. Ale není mi to moc platné… když se organizuje nějaká školní akce, profesoři vyberou mě jako spolehlivou organizátorku, i když se mi do toho vůbec nechce. Ve třídě mi říkají šprtko, když profesor oznamuje, že v testu byla třeba jenom jedna jednička, tak všichni bručí "No kdo asi…" a mé jméno. Když jsem tázána v hodině a odpovím správně, tak si vzájemně vyměňují významné pohledy. Když se mi naopak nějaký test nepovede, tak z toho mají svátek a pomalu vyvěšují vlajku. Často mě pomlouvají (i nahlas, abych to slyšela), jak jsem hrozná aktivistka, nebo že mi profesoři nadržují.
A další takové poznámky na mou osobu, které mi vůbec nejsou příjemné…
Víte, snažím se být na všechny přátelská, nestraním se kolektivu… vždycky jsem si lépe rozuměla s klukama (mou velkou zálibou je fotbal, naopak nerada řeším problémy jako "pane-bože-rozmazala-se-mi-řasenka!" x) ) a to, že mě dost kluků "bere", jsem si ještě víc znepřátelila holky ve třídě… bavím se tam se 2 skvělýma slečnama, zbytek mě využívá jen, když potřebují opsat domácí úkol….
Dřív jsem kvůli takovým věcem byla nešťastná, občas jsem si i poplakala… svěřila jsem se doma rodičům (mám s nimi výborný vztah). Poradili mi, abych to jednoduše ignorovala a nedělala si z toho těžkou hlavu. Víte, to se lehko řekne, ale hůř provede… pořád mě to bolelo u srdce…
Jednou jsem se o mém problému zmínila jedné mé profesorce. Vedly jsme spolu dlouhý a moc "ulevující" rozhovor. ( dokonce mi začala tykat x)) Řekla mi spoustu slov, které si od té doby nesu pořád v srdci. Moc mi pomohly a snad pomohou i vám, kteří zažíváte podobnou situaci.
"Jsi to ty, která to chce někam dotáhnout. Budeš to ty, která bude držet za pár let v ruce červený diplom a bude hrdá na to, co dokázala. Je to tvůj život a tvá budoucnost. Je dobře, že si ji buduješ už teď. Každý dostane v životě šanci a je na každém z nás, jak ji využije. Ty budeš za vodou a ostatní budou za 10, 20 let plakat a litovat toho, že se víc nesnažili. Nezapomeň: Každý si kope na vlastním hřišti!"
… a po téhle větě mi to konečně došlo. Už si s tím nedělám starosti. Seznámila jsem se s dalšíma lidičkama s podobnými zkušenostmi. Mám svůj kruh kamarádů. A nebudu nic měnit. Nechci se změnit, protože jsem to já a je to můj život. Nebudu se přizpůsobovat nějakému modernímu stylu života… nenechám se ovlivňovat ostatními. Nestane se ze mě drsňačka, která je drzá, nemá respekt k starším osobám a všechno jí je jedno…

Doufám, že alespoň někomu z vás těchto "pár" řádků pomohlo. Doufám, že si vezmete nějakou tu malou inspiraci, která vám třeba změní život.
A nezapomeňte: Zůstaňte sami sebou, jděte si svou vlastní cestou… protože je to jen
vaše budoucnost a váš život ;o)

Přeji hodně štěstí a držím palce ;o)
Slečna K.
Děkujeme za zaslání příspěvku
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 weruSh^^ weruSh^^ | Web | 11. září 2009 v 17:27 | Reagovat

zajímavá stránkaurčitě se někdy zapojím..

2 vevodkyne Osika vevodkyne Osika | Web | 11. září 2009 v 17:34 | Reagovat

Kdybny se se mnou alspoŇ kluci bavili, ale né, pro ně jsem taky šprtka. A co já s tím? mám být sama proti třídě? Asi těžko...

3 Radka Radka | Web | 11. září 2009 v 18:00 | Reagovat

Já už teď studuju VŠ, a tam se to takhle asi nebere, ale na střední jsem taky byla jedna z těch "šprtek". Na privátě jsem bydlela s klukem, který si ze mě hrozně utahoval, že jsem šprtka, intelektuálka a bůhvíco. Po dvou letech ho vyhodili ze školy, a já studuju dál... Slečna to v článku hezky napsala... Oni budou časem litovat že se nesnažili víc...

4 mariaa mariaa | Web | 11. září 2009 v 19:34 | Reagovat

...tak toto dobre poznam,sikana...koli tomu som sa dost naplakala.koli mijmu synovi,ktory mal vtedy 7rokov...nebudem to rozpisovat,len strucne...
par deti ho sikanovali...
raz ked som ho kupala vo vani,som nasla na krku poriadnu modrinu a bolelo ho to poriadne...
tak som sa ho spytala,co mu je...a on mi odpovedal,ze ked sa hlasil,tak spoluziak za nim,mu pastou udrel do krku...
a povedal mi...mamko vies ako to bolelo?
tak som to riesila tak,ze som odkazala tomu spoluziakovi,ze este raz sa dotkne mojho syna,tak bude mat problemi nie len on,ale aj jeho rodicia...
pomohlo,ale syn sa od tej doby prestal ucit...ako keby zacal skolu flakat...
nie je nic HORSIE AK SA DOZVIETE,ZE VAL SIKANUJU DIETA...
inak ten jeho spoluziak ktory ho takto sekol do krku,chodil na KARATE,takze si viete predstavit ako ho to mohlo boliet...
dnes ma syn 20rokov...a mne to pripada,ze to bol len zly sen...
/bolo toho vela,ale pisem len jeden pribeh s toho vsetkeho trapenia,a triedna nepomohla/

5 RoRynQa^^ RoRynQa^^ | Web | 11. září 2009 v 21:24 | Reagovat

tento blog mi příjde skvělý, člověk může napsat sem svůj promlém a vy ho vyřešíte. Kdybych měla problém já (snad nebudu mejt musím to zaklepat) tak bych se semka obrátila!

6 jess jess | Web | 12. září 2009 v 8:10 | Reagovat

nechce se mi to celý číst ae chápu to holku co to poslala..to u mě se to říct teda nedá jo šprtka ae věřim že to bolí:)

7 šárka šárka | Web | 12. září 2009 v 13:03 | Reagovat

Šikanování jsem zažila,řešili jsme to,nerada na to vzpomínám....
Strašně mě tenhle problém štve a je potřeba,aby se začal pořádně řešit.
Tenhle příběh je hezky napsaný a je napsaný moudře.
Doufám,že na Vaše stránky narazí co nejvíc lidí.

8 jun :) jun :) | Web | 13. září 2009 v 13:10 | Reagovat

Mohla bych vitvořit desing pro tyhle stránky :) Tenhle je docela nepřehledny..stačí napsat a já ho vyrobím .. Jinak by sme mohli ,,spolupracovat,,..
A kolik je roků autorce této stránky ? ;P

9 jun :) jun :) | Web | 13. září 2009 v 13:10 | Reagovat

vytvořit teda :D Nechápu kde se tam vzalo to měkké i :D

10 Barbora Barbora | E-mail | Web | 13. září 2009 v 13:54 | Reagovat

Klidně můžete podat návrh na design, ničemu se nebráním.
Co se týče spolupráce, v jistých věcech bych byla nadšená, kdyby mi někdo pomohl.
A co se týče mého věku, platí základní pravidlo tohoto webu, že krom svého jména nic neuveřejňuji, abych podpořila ANONYMITU těchto stránek
Vy, nebo i jiní, kteří byste rádi spolupracovali, napiště na e-mail, nebo do vzkazu a domluvíme se.
Pomoc je vítaná

11 Emanuela Emanuela | 13. září 2009 v 14:41 | Reagovat

vevodkyne Osika: Z tvého komentáře mám pocit, že už se jenom toho pocitu být proti třídě bojíš. Chápu,je to složité, když nemáš ve třídě nikoho, kdo by byl na  tvé straně... ale jsi opravdu sama? Nenašel by se ani jeden človíček "šprt", který se cítí třeba podobně? Ve dvou se to lépe táhne ;o)
A nebo si se svými spolužáky promluv, naznač jim, co ti vadí... (možná tím odhalíš své citlivé místo na duši,ale nadruhou stranu ukážeš, že se nebojíš) já to tak udělala a většina spolužáků mě pochopila a nechala na pokoji... čas od času nějaká ta poznámka padne, ale mám větší zastání ve třídě...
a stejně jako autorka článku se to snažím brát tak, že je to můj život a moje budoucnost ;o)

12 Jun :) Jun :) | 13. září 2009 v 19:37 | Reagovat

Pokusila jsem se vytvořit desing ..
S tím že menu  by bylo oddělené od stránky ( jak to mám já )Desing by byl v
černo bíle neutrální barvy které snad nikomu nevadí :) Do ,,menu,,j by se dalo napsat cokoliv.
Odkazy a nebo bych mohla dodat ,,naklikávací nápisy,, :P + Výroba klikačky na váš web :) jinak další věci jako je ,,raklama,, u mě na blogu aby se na váš web dostalo co nejvíce lidí :) No ..Později by sme se mohli domluvit...náhled můžu poslat přes icQ  a nebo skype.Napište mi tyhle adresy tady do komentáře a já si váš přidám :)

13 Barbora Barbora | E-mail | Web | 14. září 2009 v 14:01 | Reagovat

ICQ pro tento web a tyto účely budu teprve zařizovt, ale nemělo by to dlouho trvat, skype nemám, takže až zařídím icq napíšu to zde
(Bude to dnes, maximálně zítra, takže vytrvejte.)

14 Barbora Barbora | E-mail | Web | 14. září 2009 v 15:37 | Reagovat

[13]:

Číslo ICQ je 573018725
název: Pomozme dětem

15 avrilika avrilika | Web | 20. září 2009 v 19:52 | Reagovat

Taky budu ráda spolupracovat, kdyby něco, napište na blog, já jsem tady pořád. Šikanu jsem taky zažila, na základce i na SŠ. Dodnes mám z toho trauma.

16 Lenka Lenka | Web | 30. prosince 2009 v 21:04 | Reagovat

Přesně tohle jsem si trpěla taky když jsem ještě studovala a věř mi bylo mi též úzko. Né že bych přímo brečela to ne, ale zkrátka vadilo mi to a dost. A nejhorší vždycky bylo když jsem ten test pokazila to se mi vždycky začli vysmívat " Jsem lepší než ty" atd. atd.
Věř mi na školách jsem si prožila tohoto víc než dost. A právě mnohdy je to těžší pro ty jedničkáře.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama